|
|
České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům
Dobiáš, Dalibor
Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ), které jako „nejvýznamnější podvod ve stylu Macphersonových Ossianových zpěvů“ (Donald Rayfield) podstatně formovaly českou kulturu 19. i 20. století. Soustřeďuje se geneticko-typologicky na Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historické zpěvy s hudbou a rytinami, 1816) Juliana Ursyna Niemcewicze (1758–1841), jejichž vznik RKZ předcházel, a na edici Ruska prawda (Ruská pravda, 1820, 1822) historika slovanského práva Ignacyho Benedykta Rakowieckého, která proti Josefu Dobrovskému docenila i pohanské reálie RZ a zapůsobila tak na českou recepci tohoto rukopisu. V dynamicky se přetvářející české a polské literatuře 10. let 19. století studie na případě RKZ a Śpiewů historyczných pojmenovává řadu společných prvků, ale charakterizuje i odlišné kulturní a společenské zázemí, které motivovalo zásadní odlišnosti RKZ a Śpiewů. České RKZ vzniklé v tradici evropského ossianismu vyzdvihuje studie především jako jedinečný lingvoliterární počin při přestavbě českého básnického jazyka v druhé polovině 10. let 19. století.
|
|
|
Druhá část Rukopisu královédvorského a její nálezce Antonín Pfleger Kopidlanský
Píša, Petr
Příspěvek podává rozbor vzpomínky Antonína Pflegra (1811–1896, literárně činného pod přízviskem Kopidlanský), podle níž roku 1821, ve svých deseti letech, nalezl v kobce věže královédvorského děkanského kostela pergamenový proužek náležící k Rukopisu královédvorskému, který později věnoval Václavu Hankovi. Pflegrův objev pergamenového proužku je interpretován jako doklad o raném uctívání místa nálezu rukopisných památek, které začíná plnit roli místa paměti českých národních dějin. Příspěvek ukazuje dále postupnou institucionalizaci a kolektivizaci vzpomínání na místo nálezu Rukopisu, stejně jako pokles této tradice na lokální úroveň po odeznění hlavní fáze sporů o pravost rukopisných památek.
|
|
|
Recepce Rukopisů v satiře a v humoru
Hemelíková, Blanka
Česká humoristicko-satirická recepce zrcadlí kontroverze spjaté s Rukopisy, ale také je dokladem využití literárního materiálu památek k "čistému humoru". Komika nejprve napomahála obrozenecké demytizaci (zesměšněním "sakrálnosti" památek), poté se zapojila do bojů pro Rukopisy a proti nim. Zde nejprve namířila na zahraniční oponenty "autentičnosti" Rukopisů, poté na domácí oponenty. Krátce je zmíněna satirická lokální recepce evropského ossianismu, včetně anglické odezvy na Macphersonův podvrh.
|
host ::
RSS.